Fyzické proměnné
Už jsme si vyzkoušeli hledat zákrytové dvojhvězdy a měřit jejich minima. Ne vždy se nám to podařilo tak, jak jsme chtěli. Naštěstí ovšem existuje typ proměnných hvězd, které se říká Delta Scuti nebo také δ Scuti a ty mají jednu velkou výhodu. Jejich perioda je většinou velmi krátká. Najdeme-li si tedy nějakou takovou hvězdu, lze během jedné pozorovací noci dobře proměřit celou její periodu. A to jsme si také vyzkoušeli.
Vybrali jsme si dva zástupce ze skupiny δ Scuti, které jsme vyhledali opět na stránkách var.astro.cz v relativně novém CzeV katalogu, která momentálně čítá asi přes 700 hvězd, všech objevených českými pozorovateli.
Ještě než se podíváme na výsledné světelné křivky, tady jsou ještě nějaké informace a vlastnosti týkající se skupinky δ Scuti.
Hvězdy typu δ Scuti mění svou jasnost díky pulzacím a to jak v radiálním tak neradiálním módu.
Délka periody se obvykle pohybuje od 0,02 do 0,25 dne a amplituda se může blížit jedné magnitudě. Na známém HR diagramu jsou tyto proměnné typu δ Scuti v oblasti hlavní posloupnosti a poblíž se na diagramu vyskytují i další typy fyzických proměnných, jako například Cepheidy, RR Lyrae a nebo RV Tauri, které se ovšem už od hlavní posloupností vzdalují.
V následující tabulce jsou specifikace měřených hvězd.
| Hvězda | Mag. v min | Mag. v max | Perioda pulzace [den] | Pozorovatelé |
| CzeV 169 Cyg | 10,57 | ~0,11 | Nela Dvořákova, Karolína němcová | |
| CzeV 627 Cyg | 9,59 | 9,64 | 0,09 | Petr Mrňák, Veronika Smolková |
Na následujících dvou obrázcích se můžeme podívat, jak tedy taková proměnka typu δ Scuti mění svou jasnost v čase.
Zeleně zapsaná hodnota periody pro hvězdu CzeV 169 Cyg v tabulce je odhadem vytvořeným porovnáním jediných měření k dispozici k této hvězdě. Jedno měření bylo provedeno právě letos na expedici a je zde ukázané, druhé už jsme u CzeV 169 Cyg našli. Obě pozorování jsme položili co nelpřesněji přes sebe. Jako hrubý odhad dobře odpovídala hodnota 0,11 dne a jedná se o vzdálenost dvou maxim.
U hvězdy CzeV 627 Gyg jsme takový odhad provádět nemuseli, jelikož její perioda je v databázi již určená. Zároveň bychom potřebovali o něco delší měření, aby byly ve světelné křivce obsažena dvě dobře viditelná maxima. Hlavní je ovšem tyto nově objevené proměnky co nejlépe proměřit, a tak jsme přispěli alespoň v této oblasti.
Nela Dvořáková