2./3.8. – Noc, kdy CCD skupina odhalila pravdu okolo planetek
Co se vám vybaví, když se řekne planetka? Malé kamenné nicotné nic letící si temným vesmírem a bod Šajryho zájmu. Tak takhle by před touto nocí definoval planetku každý z nás, ale názory se s přicházejícími zkušenostmi mění. U nás k onomu zvratu došlo právě tuhle noc. Planetky jsou sice na fotometrii vděčným objektem, ale u jejich hledání lidé používají slova, kterých ani neví že je umí nebo je jen s jistého etického cítění raději používat nechtějí.
Možná si říkáte, proč je hledání planetek tak složité, ale odpověď je více než zřejmá. Jejich poloha totiž není zaznačená v atlasech, které ovládají dalekohledy. To by samo osobě neměl být až tak velký problém, máme přeci souřadnice, vyhledávací mapky a spoustu dalších podkladů. To sice ano, ale mnohdy se tyto data rozcházejí, pak hledejte planetku mezi hvězdami, které se jako planetky tváří. Teď si asi myslíte, že mluvím zcela z cesty, vždyť planetka nemá s hvězdou pra nic společného. Ale mluvím jen z vlastních postřehů a dojmů, na CCD snímku se planetka od okolních desítek hvězd vůbec neliší. Ale hvězdy naštěstí mají oproti planetkám jedno privilegium, dostaly se totiž do atlasů. Proto naše hledání planetky spočívá jen ve srovnávání atlasu a vašeho snímku, když najdete rozdíl, tak máte vaši planetku.
Dalekohled „DROBEK“ SW 200/1000 (newton), Sbig ST-7; střecha Úpické hvězdárny (Šárka Dvořáková, Lukáš Timko, Michal Karták)
Ustavení montáže už se dnes podařilo mnohem (ale mnohem) rychleji. Následně jsme se však pokusili najít Šajriho oblíbenou planetku Ganymed (kterou interně označujeme Ganyzmrd). No a problémy na sebe nenechali dlouho čekat. Když jsme odhalili, že jseme na internetu vyhledali špatné souřadnice (toto chyba byla patrně způsobena špatným zadáním vztupních dat) jsme se konečně mohli pustit do zábavného rozpoznávání hvězdného pole. Tato část úkolu se však poněkud protáhla a nakonec skončila neúspěchem. Přesně opačně však dopadlo pozorování druhého (tentokráte námi) zvoleného objektu a to galaxie NGC 474. Jedná se o galaxii nacházející se v souhvězdí ryb. Vybrali jsme ji z důvodu že se jedná o tzv. slupkovou galaxii a při troše štěstí se můžete těšit na podrobnější článeček o tomto zajímevém objektu.
SW 120/600 (refraktor), Sbig ST-7; hlavní kopule Úpické hvězdárny (Barbora Mikulecká, Michal Vyvlečka, Filip Murár)
Fotometrie planetky Phillipine, tak zněl plán na dnešní noc. I přesto co již bylo napsáno výše, nám tento úkol poměrně vyhovoval, bylo to pro nás něco nového, něco co nám dá pořádně zabrat. Člověk rád překonává výzvy, tak i my jsme to zkusili. Po to co jsme více než hodinu strávili nad jedním snímkem a srovnávali jsme jej s atlasem snažíc se najít onu planetku, to většina naší skupiny vzdala. Až jednoho vytrvalého člověka naší skupiny napadlo, že by ještě mohl zkontrolovat nejjasnější hvězdy snímku. Planetku jsem našel ve skupině jasných hvězd a pak už následoval jen pocit tížené eufórie.
Planetka Phillipine je nevelkou planetkou s jasností kolem 13,5 mag. Na její snímání jsme požili dvouminutové expozice a dalekohled SW 120/600 na ni mířil bezmála čtyři hodiny. Čtyři hodiny, kdy se musí v kopuli chodit po špičkách, aby se dalekohled netřásl. Výslednou fotometrii jsme zpracovali v programu IRIS a graf vykreslili v ORIGINu.
SW 150/750 (newton), Sbig ST-7; střecha Úpické hvězdárny (Míla Moudrá)
Pro druhou noc jsem jako cíl vybrala V746 Cep, proměnnou hvězdu typu Algol (EA) s periodou 1.26 dne. Naposledy byla pozorována v roce 2009 a její O-C diagram (http://var.astro.cz/ocgate/ocgate.php?star=V%20746%20Cep) je poněkud nejdnoznačný. Minimum se nakonec opozdilo o 85 minut proti předpovědi.
Dnešní vedlejší produkt je M27, planetární mlhovina v Lističce, 12x65s.
SQM udávalo 20.76 okolo 00:30 UT. (http://skyquality.com/detail?570)